Duševní útrapy i při zvlášť závažném ublížení na zdraví

Jak vyplývá z ustanovení § 2959 OZ 89/2012, náhrada duševních útrap je poskytována nejen pozůstalým po zesnulém, nýbrž i blízkým při zvlášť závažném ublížení na zdraví.

„Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“[1]

Za účinnosti OZ 40/1964 bylo toto právo blízkých osob uplatňováno skrze žalobu na ochranu osobnosti. Smyslem tohoto nároku je odčinit duševní útrapy blízkým, kteří v důsledku dopravní nehody sice o nikoho zcela nepřišli, nicméně poškozený zůstal například ve stavu vigilního kómatu, kdy defacto jeho život skončil. Jeho blízcí jsou tak znovu a znovu vystavováni při každé návštěvě pocitům smutku a beznaděje při pohledu na zmařený život. Může se tak jednat o zásah hlubší než zásah smrtí, který má tendenci postupně oslabovat. Z toho důvodu může být výše poskytované náhrady v částce až kolem milionu korun. Jedná se především o případy, kdy je poškozený v důsledku dopravní nehody odkázán na pomoc další osoby.[2]

S ohledem na skutečnost, že ani v tomto případě není výše náhrady pevně stanovená, je třeba přihlédnout k okolnostem daného případu. Judikatura se přiklání k tomu, že v rámci tohoto ustanovení by měla být poskytnuta blízkým náhrada pouze v těch nejzávažnějších případech. Důvodem, proč takto usuzovat, je i fakt, že je tento nárok zakotven ve stejném ustanovení jako nárok na náhradu duševních útrap pro osoby pozůstalé. Mělo by se tak jednat o následky srovnatelné s utrpením při usmrcení osoby.[3] NS ČR ve svém rozhodnutí čj. 25 Cdo 4210/2018-72 ze dne 27. 6. 2019 vymezil pojem zvlášť těžkého ublížení na zdraví tak, že se má jednat o tu nejtěžší újmu na zdraví (tj. kómatické stavy, poškození mozku, ochrnutí apod.). Duševní útrapy pak mají podobu strachu, beznaděje a zoufalství. NS ČR dále konstatoval, že může jít i o případy velmi těžkých zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě, což může mít rovněž dopad i na osoby blízké, přestože následky zranění posléze nebudou ty nejzávažnější.[4]


[1] občanský zákoník

[2] Vítová, Dohnal, Kotula. Náhrada majetkové a nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku. Komentář k § 2894 až § 2971, s. 235-236.

[3] Bajura a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081).

[4] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018.

Napsat komentář